seanův český diář

Odpoledne jsme šli na nádraží vyzvednout naše jízdenky na vlak. Koupili jsme „JR Pass” - speciální jízdenku pro neomezené cestování vlakem. 

Jeli jsme shinkansenem do města Utsonomiya a pak vlakem do Nikkō. Nikkō je krásné město pod horami a je tam několik chrámů. Po příjezdu do Nikkō jsme šli do supermarketu. Vedle supermarketu byla „tori” - nějaká stará brána - a cesta do lesa. 

Následovali jsme lesní pěšinu asi hodinu s půl a našli jsme malý chrám. Poté jsme se navečeřeli s šli jsme zpátky na hostel.

V neděli jsme šli navštívit svatyně a chrámy v Nikkō. Jít pěšky byl dobrý nápad, protože na ulici byla dlouhá dopravní zácpa. Po cestě jsme viděli Shinkyō. Je to starý posvátný most z roku 1636. V této oblasti se nachází hodně chrámů a svatyní. 

V chrám Toshogu je pohřben Toshugawa Ieyasu, který byl zakladatelem Tokugawa Shogunate - nejdelší období míru v historii Japonska.

Poté jsme jeli autobusem k jezeru Chūzenji, blízko je vodopád Kegan, který je vysoký 98m. Lucka udělala video pro její rodiče, snědli jsme grilovánou rýbu a potom jsme šli podél jezera. Prý tam jsou opice, ale neviděli jsme je. Zpátky v hostelu jsme si chtěli dát kávu. Ale viděli jsme v menu pěkné koktejly, tak jsem si dal koktejl se saké a Lucka něco s jahodami.

Včera jsme snědli malou snídani a šli jsme na trh Tsukiji. Byla tam velká historická rybí burza, ale už se odstěhovala. Stále tam je moc stánků se sushi, grilovaným masem a rybami, čerstvou zeleninou a kořením. Snědli jsme tuňáka, makrelu, úhoře a pikantní oliheň. 

Pak jsme šli do zahrad Hamarikyu a odtam jsme jeli lodí do Asakusy. Tam je krásný starý chrám. Vzali jsme si „omikuji” - malé pásky papíru s předpovědí štěstí. Moje omikuji mělo velké neštěstí, tak jsem ho pověsil na věšák. Najedli jsme se v Asakuse a pili jsme „hoppy”. Je to namíchaný nápoj se shoyu a lehkým pivem. 

Při západu slunce jsme šli na Tokyo Skytree - to je velmi vysoká věž. Zpět domů jsme šli podél řeky Sumida a dali jsme si večeři v japonském fast foodu „Matsuya”.

V pátek jsem měl japonskou snídani. To je miso polévka, rýže, tofu a ještě něco ... nevím co. Japonská zaměstnankyně v hotelu nerozuměla, že Lucka nemůže jíst lepek. Řekla Lucce, že její snídaně není zdravá a musí jíst tu japonskou snídani. Po snídani jsme šli do Pokemon centra v Nihonbashi. Je to jen velký obchod s Pokemon věcmi. Bylo tam moc děti a jejich rodičů, pár turistů a pár dospělých, kteří hráli Pokemon turnaj na Nintendu. 

Oběd jsme koupili v supermarketu - tam si můžete dát dobré hotové jídlo, které se jen ohřejí. Oběd jsme si snědli v parku vedle císařského paláce. Šli jsme kolem paláce a pak na výstavu anime. Po cestě domů jsme viděli chrám „yasukuni jinja”. Je to chrám pro duše padlých japonských vojáků.

Včera začala dovolená v Japonsku. Jeli jsme o půlnoci autobusem do Prahy. Speciální autobus na letiště nejede ve 3 ráno, tak jsme jeli nočním autobusem. Přestoupili jsme v Divoké Šárce a tam jsem viděl ježka. Vyfotil jsem ježka (jako v polském virálním videu „kurwa jeż w centru miasta”), ale byl tam opilý muž, který si myslel, že jsem vyfotil jeho. Byl rozzlobený, ale Lucka mu řekla o ježku a pak to bylo v pohodě.

Z Prahy jsme letěli do Londýna a pak jsme pokračovali do Tokia. Lucka upekla tyčinky a připravila sendviče, ale jídlo v letadle bylo dobré. Let do Tokia trval 11 hodin a viděl jsem pár filmů. Lucka našla komiks Dragonball a četla ho dlouho.

Ale spali jsme málo a po příjezdu do Tokia jsme byli unavení. Dopoledne v Tokiu jsme šli na procházku do parku Ueno a do muzea umění. Pak jsme si dali šlofíka na 3 hodiny. Odpoledne jsme šli do Akihabary. To je část v Tokiu, která má hodně obchodů s elektronikou. Večer pršelo, tak jsme šli zpět do hostelu.

.

Máme tři svatby v červnu. První svatba byl Tadeaš a Aleš. Ta svatba měla téma létaní protože Aleš studoval něco o letový provoz a už pracuje v společnosti Kiwi. Lucka a Petra byly oblečeny jako letušky a naše pozvánka vypadá jako palubní vstupenka. Posvatební party byla v hotelu Velká Klajdovka. Byl to dobrý večer, pili jsme hodně rumu a tancovali jsme. Níže Lucka a její bratr Michal.

Ve středu jsem jel s maminkou Martiny do Stálkova, v jižnich čechách. Byl jsem nemocný tak jsem spal celou cestu. Ve Stálkově potkal jsem Lucinku a Martinu. Připravovaly dekorace na svatbu - Martina (nevěsta) dělala tisíc jeřábů. Spal jsem ještě pár hodin v hamace a potom jsme jedli večeři. Martinina maminka mi dala horký napoj se slivovicí, medem a citronem a pak jsem se citil moc lépe.

Ve čtvrtek jsme já a Lucka jeli na návštěvu do Jindřichova Hradce. Šel jsem ke kadeřnici. Když kadeřnice zjistila, že mluvíme anglicky, ona chtěla pomoct s jejími prazdninami v chorvatsku. Nerozuměla, jak má platit a nikdo v jejim hotelu nemluvi česky. Tak Lucka volala do hotelu a doufam že, už všechno je v pořadku. Potkali jsme Billyho (ženich) a jeho rodiče z Ameriky a šli jsme na kávu. Večer oba rodiče měli tradiční český večer - svičková se hovězím a srnčím masem a houskový knedliky. Pili jsme pivo z českého rudolce, domácí slivovici a višňovku.

Ve pátek jeli jsme na oběd do Slavonic, do kavárny Besidka. Menu tam bylo zajimavé, byl 'El commandante esta muerto' (10 dc rum, doutník a zapůjčení fotografie Fidela Castra po dobu konzumace) a 'hnusná káva architekta Kouckého, odporně drahá'. Svatba byla v sobotu na poli blizko chalupy. To bylo krásný, a party taky.

Máme jeden volný víkend a potom poslední svatbu. Doufám že, neděláme nic o víkendu, protože jsem unavený.

Minulá sobota byla moc dlouhá. Vstavali jsme o půl šesté. Museli jsme běžet na autobus, protože jsme měli zpoždění. Letěli jsme z Vidně do Edinburku. Počasí v Edinburku bylo dobré, svítilo slunce a obloha byla modrá. Pili jsme pivo a pak jsme jeli vlakem na sever do Montrose. Jízdenky byly moc drahé, ale cesta trvala jen dvě hodiny. Potkali jsme maminku na zastávcevlaku a ona odvezla do Johnshavenu.

V ponděli ráno jsmešli kolem vesnice a potkali jsme mého kamaráda Dana a jeho taťka Jamese. Neviděl jsem Dana deset let. Odpoledne jsme šli na procházku s rodiči kolem Loch Balgavies ("Loch" je skotské jezero, a musite vyslovit "Balgavies" jako "balgajz"). Viděli jsme orlovce řičního,každý rok tam dělá nové hnízdo.

V neděli jsme šli  na hory na krásnou procházku z Glen Clova na Broad Cairn. Broad Cairn je "munro" - to znamená hora ve Skotsku, která je vyšší než 3.000 stop. Pod horou Broad Cairn je jezero Loch Muick (čti Muick jako "mik"). Královna Alžběta má dům v toho jezera. Můj soused Willy pracoval s královskou rodinou (byl hajný) a ten víkend byl s Princ Charlsem někde jinde.

Další den jsme šli podél moře z Johnshavenu do St Cyrus. St Cyrus má krásnou dlouhou pláž a Lucka tam chodila bosá. Pili jsme kávu a pak jsme pokračovali do Montrose. Koupili jsme zeleninu a maso, protože jsme chtěli vařit svičkovou a mrkvový  koláč. Večer jsme vařili a ve středu jsme to snědli.

Neměli jsme zajimavý víkend. Pracovali jsme v bytě a koupili jsme hnědá barva pro obývák a světla. Malovali jsme zdi obýváku, vypadá lépe ale potřebujeme ty zdí malovat ještě jednou. Ložnice je hotová, tak přiští týden se budu stěhovat.

Alfie má velký problem - má strach ze svého košíku. Když beru košík Alfie pláče a schovává se. Zkoušíme učit ho, aby neudělal to. Dáme nějaka paštika pro psy do košíku a potom nemá žadný strach. Bylo to Lucčín nápad - ona ví jak myslí psi.
V úterý byli jsme s kolegy na universitě VUT protože veletrh práce byl tam. Naše firma hledá chytrý "ajťáky". Byl velmi dlouhý den a jsme obědváli v 14.00 hodin. Potkali jsme pár dobří kandidaty ktery budeme kontaktovat. Hodně studentů chce stáž v letě a doufam že, naše firma může oni pomahat.

Minuly týden byl těžký. Neměl jsem moc volného času, udělal jsem hodně věcí ale cítil jsem se jako bych nekončil jsem nic. Brzy máme dovolenou v Skotsku, a ještě nejsme všechno neplanovat.

Ve čtvrtek šli jsme s kamarady na kvíz v hospodě Immigrant. Kvíz byl těžký, protože otázky byly nahodný a náš soupeři byli chytrý. Nevyhráli jsme kvíz, byli jsme na čtvrté místo ze devíti týmy. Vyhrali jsme nějaké specialní otazku a dostali jsme lahev becherovky. Vypili jsme celou láhev a v pátek jsem se citil strašně špatně.

O víkendu jsem pracoval s Lucii v našem novém bytu. Dali jsme tmel do trhlin a v rozích. Pak jsme škrabali jednu zeď a malovali jsme všechny zdi a stropy. Byl to dlouhý víkend ale už vypadá byt moc lépe.

Máme krasný parkety ale jsou starý takže, v ponděli jsem zaplatil renovaci podlah. To bylo drahý tak už jsem moc chudý. Večer jsme šli na setkání vlastníků jednotek. Tam jsem se dozvědet, že musíme opravit kanalizaci a plynomeři. Bude to taky moc drahý ale myslím že, všechno bude v pořádku.

Už jsem zpatky v Brně. Dovolená byl vyborná ale citím se dobrý v prací, díky dlouhem spanku. V roku 2018 každý den spím minimalně 7 hodin (nebo 7,5 hodin).

Tento měsíc jsem prohral tří zápasy. Hral jsem velmí špatně a dělal jsem moc chyb. Dnes ráno hrál jsem poslední zápas a vyhrál jsem 3-0. Byl jsem moc lepší, těším se na příští měsíc!

Kadastralní úřad mi řekl, že konečně už vlastním bytu. Čekal jsem dlouhy (zaplatil jsem to minuly rok a budu se stěhovat v 1. dubna) a už jsem chudý! Musím koupít pračku, křesla, gauč a ještě něco ... ale křesla máme vybranou:

Včera jsem šel na prochazku s Barou, Matějem a psy od žabovřesky do kamenné kolonii. Bylo to moc legrační. Matěj spadl, a Barbara běhat mu a řekla "jsí v pořadku!? Dobrý, už můžu se smát!" a pak smála se na dvě minuty. Duck Bar byl zavřeno tak šli jsme do centru a pili jsme pivo v hospodu "u dvou pratele"

Včera jsme jeli vlakem do lázní v Bešeňové. Měl jsem bolavé nohy, a proto bylo příjemné relaxovat v teplé vodě. Večer jsme hráli karetní hry, pili jsme víno a jedli jsme. Lucka, Aleš a Tadeáš vaří dobře.

Dnes jsme lyžovali od 10:00 do 16:00. Počasí bylo vynikající - modrá obloha a svítilo slunce. 

Našli jsme vlastní soukromou stranu hory. 

Lyžovat se mi líbí, už se cítím jistě na lyžích. Budu hledat nějaké levné lyže ke koupi v Brně. 

Večer jsme šli na procházku s Ivy na svahě a hráli jsme si na sněhu.

Jsme na Slovensku! V sobotu jsme vstávali brzy ráno. A šli jsme na nádraží. Jeli jsme vlakem do  Bohumína pak do Žiliny a pak do Ružomberku. Celá cesta trvala šest hodin, ale byla dobrá, protože jsme jedli řízky a pili jsme pivo:

V neděli ráno jsem si půjčil lyže. Nebylo to drahé, jen za €61 na šest dní. Potom jsme lyžovali pár hodin. Měl jsem lekci lyžování od 12 hodin. Učitel byl Braňo, mluvil dobře anglicky a byl velmi trpělivý. Naučil jsem se lyžovat lépe. Odpoledne šli jsme na procházku se psem v lese. 

Večer Lucka vařila nějakou dobrou polévku. Ta byla vynikající.

Byli jsme unavený, takže jsme šli spát brzy. 

Už je 9.26, Aleš hraje špatnou hudbu z telefonu (“Crazy Frog”). Myslím, že musíme odejít!