Dnes jsem šel do posilovny na 11.30. Minulý pár navštev jsem bral negativní antigen test, a dali mi prohlášení, co jsem musel jsem podepsat. Ale dnes slečna byla naštvaná, že neměl jsem vlastní prohĺášení. Zkušel jsem řikat, co se stalo ale myslím, že nerozuměla. Tak, přiští navstěva nevím co mám dělat. Asi budu ziskát officialní covid test.

Četl jsem můj blog a jsem všiml, že vypadá jako Vince Kissinger, ten můž který udělal nudná a smutná videa o něm život. Napsal jsem ty věci, protože já a par kamarádů děláme nějaky 30. den výzva. Maruška, Jonny a já děláme něco každy den v červnu. Můj úkol je "napsat něco v český každy den". Takže, kdýž mám nudný den, musím napsat o něm :) Vince Kissinger to nemusí, takže už se citím lepší.

Četl jsem taký o Euro 2020 - historický výsledky, forma, týmy, statistiky. Těším se na to. Skotský tým má víc hráčů v Anglie než Skotsko. Bohužel to je dobrý, anglická liga je asi nejsilnější v světě. Zjistil jsem pár jiného statistiků. Když jsem kluk byl, miloval jsem fotbal - hrát fotbal, vidět se na fotbal, číst o fotbale. Ale jako nerd miloval jsem fotbalové statistikové. Každý rok skotský noviny The Evening Times vydali malou knižku "The Wee Red Book" (malá červaná kniha). Ta kniha je plná hodně statistiků o fotbale, a moc zajimal mě ty nejasné věcí. Pamatuji, že hodně skotské fotbalistů byl z měst Irvine nebo Bellshill. Nevím proč.

Dnes jsem zjistil, že kolega Dennis má poslední týden v práci. Bylo to překvapení a je to škoda, protože je chýtrý a dobrý vývojař. Po práce jsem zkončil Amid Evil, je skvělá hra. Potkal jsem Niki a Simču a jejich psy. Alfie byl velmi šťastný a skočil na ně. Nenapsal jsem moc dnes, protože jsem unavený a nic zajimavý jsem neudělal

Dnes jsem šel do posilovny na 11.30. Minulý pár navštev jsem bral negativní antigen test, a dali mi prohlášení, co jsem musel podepsat. Ale dnes slečna byla naštvaná, že neměl jsem vlastní prohĺášení. Zkušel jsem řikat, co se stalo ale myslím, že nerozuměla. Tak, přiští navstěva nevím co mám dělat. Asi budu ziskát officialní covid test.

Četl jsem můj blog a jsem všiml, že vypadá jako Vince Kissinger, ten můž který udělal nudná a smutná videa o něm životě. Napsal jsem ty věci, protože já a par kamarádů děláme nějaky 30. den výzva. Maruška, Jonny a já děláme něco každy den v červnu. Můj úkol je "napsat něco v český každy den". Takže, kdýž mám nudný den, musím napsat o něm :) Vince Kissinger to nemusí, takže už se citím lepší.

Četl jsem taký o Euro 2020 - historický výsledky, forma, týmy, statistiky. Těším se na to. Skotský tým má víc hráčů v Anglie než Skotsko. Bohužel to je dobrý, anglická liga je asi nejsilnější v světě. Zjistil jsem pár jiného statistiků. Když jsem kluk byl, miloval jsem fotbal - hrát fotbal, vidět se na fotbal, číst o fotbale. Ale jako nerd miloval jsem fotbalové statistikové. Každý rok skotský noviny The Evening Times vydali malou knižku "The Wee Red Book" (malá červaná kniha). Ta kniha je plná hodně statistiků o fotbale, a moc zajimal mě ty nejasné věcí. Pamatuji, že hodně skotské fotbalistů byl z měst Irvine nebo Bellshill. Nevím proč.

Vstavál jsem později, protože jsem šel spát v 3 hodin. Na planýrce jsem potkal stará žena a jeji vnuk. Kluk mě požádal o pomoc - jeho mič byl v stromu :)

Den byl horký a Alfie nebyl spokojený, takže o poledne zůstali jsme ve bytě. Odpoledne když byl trochu chladnější jsme šli od Planýrky do Panské Lichy a pak do Obřan.

Večer jsem vařil chili a dival zajimavý "film" na YouTube. Jmenoval se "A Relationship with a Sex Doll" (zkusil jsem přeložit - "vztah s umělou pannou", ale myslím, že není správný). Nebylo vtipné jak jsem myslel. Je jasný, že ten můž je smutný a není spokojený. Nevím proč udělal ty filmy. Ma hodně další videa, který jsou taký smutný.

Procházka dnes ráno byla výborná, počasí bylo perfektní. Viděli jsme krasný, malý jezevčík, ale bohužel měl strach z Alfie. U snídani četl jsem něco o Euro 2020, co začiná přiští týden. Když jsem četl o Rusku, skoro rozuměl Ruštiny fráze protože pár slova jsou podobný jako čeština (napsal jsem ruské v fialové slova jako skoro-český):

Večer jeli jsme s kamarádkou a jejím psem do přehradý.

Alfie našel mrtvou rybu, hrál s tím a ak smrdil. Umyl jsem ho ale ještě smrdí.

Dnes po snidaně (asi 10 hod.) byl Alfie neobvyklý. Ležel u dveře a vypadál smutně. Myslel jsem, že potřeboval čurat, tak šli jsme ven kolem budovy. Potkali jsme můž, kdo hledal nějakou prodejnu. Zkoušel popsat prodejnu a ukázal na jeho loket. Uplně nevím typ prodejny, ale doufám, že to našel. Měl jsem oběd v kavarně Quido. Nevěděl jsem, že jsem musel jsem si to objednat včera, ale slečna řekla, že měly nahrádní porce. Bylo to vyborně.

Dostal jsem se SMS, co řikal, že bych mohl rezervovat termín na očkování. Takže přiští tyden budu ziskát první očkování na výstavišti. Ráno jsem potkal Gabi a jeji pes Beny, který jsme neviděli dlouho. Po procházce Alfie měl kliště na čuráku :-/ Viděl jsem, že sousedy máji kočku, kdo spí celý den jako Alfie. Ale má super pelíšek u okna:

Trpěl jsem v práci - mám jeden problém, co mi vadí. Myslel jsem, že jsem ho vyřešil ... ale kolega Ondřej se všiml že něco chebělo. Takže, citím se, že nic jsem se dnes neudělal. Po práce jsme (Alfie a já) jeli autobusem do Soběšice, a pak šli jsme pěšky zpátky do Brna. Zjistil jsem, že Ježiš mi má rád:

V planýrce Alfie běhal rychlé a jsem ho ztratil. Nemohl bych ho najit, a jsem byl trochu nervosní. Chodil jsem kolem arealu a našel jsem ho s kamarádky Simonou a Nikiem a jejich psy. Ale teď je všechno pořadku, Alfie spí pod stolem.

Včera jsem měl coronavirus test. Byl zase nepřijemný, ale vysledky přišli rychlé (negativ!).

Dnes jsem smažil jelení řizky, poté jsem četl něco o koláčích. Prý Los Angeles Unified School District dělali zakladní (ale slavný) koláč pro školáky a dnes publikovali recept.

Pekl jsem ten koláč, je sladký ale s kavou je velmi dobrý.

Karanténa pokračuje. Včera dělali jsme český kvíz (jmeno týmu: "Slip it in cider") s Luckou, Martinem a Petrou. Rozumět otázký v český není jednoduchý pro mě ale to bylo výborné a vtipné a a Tomy byl super pořadatel. Byli jsme ve druhém místě a Lucka tancovala.

Nejsem Američan, ale čtu o Amerických politikách a myslím, že jsou duležitý. Dnes zkončil prezidentská kampaň Bernie Sandersa. Normalně jsou politici nepoctivý nebo zkorumpovaný. Nerozumí jeji viličí ani co potřebujou (nebo nevadí co potřebujou). Bernie je zvlaštní, nepřimul penize od Wall Street ani zdravotního průmyslu, podporuje Palestinu (a zbýtek islamského světa) ale co je nejdůležitnější podporuje Medicare For All. Ale co to znamená? V Americe nemájí narodní, socialní zdravotnický system a zdravotnictví je velmi drahý. To vedlo bankrot nebo smrt pro hodně lidi. To Medicare For All je jeho plan pro Americký narodní zdravotnický system.

Je fakt hodný muž a je to škoda, že nebude prezidentem spojených statů.

Dnes jsem našel párky v lednici, takže ráno jsem měl párky na snidani. To je nejzajimavější věci, co se stálo dnes. Ale párky byl super.

Rozhodl jsem, že chci napsat zakladní BSP algoritmus. BSP znamená „Binary Space Paritition”, je metoda rozdělit místa aby může byt efektivně renderovat. Není nový (Doom měl ho v rok 1993) ale je velmi zajimavý!

Zjistil jsem, že asi jsem měl (nebo ještě mám) Covid-19. Včera jsem četl, že stráta vůní nebo chuti je symptom coronavirusu. A minulý týden ztratil jsem oba. Teď jsem v pořadku, ale byl dobrý nápad zůstat v bytě. Uvidíme.

Dnes jsem zkončil kus práce,o čem jsem dlouho přemyšlel (měl jsem udělat něco jiného) a jsem ra, že jsem to udělal.

Myslím, že Alfiemu nechybím. Miluje jeho nový život v novém liskovci.

Dnes dopoledne jsem uklizel byt a žehlil jsem hodně košil. Odpoledne jsem dělal dalši díl z Advent Of Code (den 19), který jsem nedělal v prosinci. Večer jsem připravil White Russian a citím se dobře.

Nechci nic napsát. Měl jsem dvě migrény dnes, tak chci jen spát.

Dnes byl jako včera, zustal jsem v bytě a jsem pracoval. Okolí bytu je tiché. Jsou žadná auta v ulicích kromě rozvoz jidel. Nechcí číst noviny, protože je depresivní. Dival jsem na pár špatných filmů - Captain Marvel (nevěděl jsem co se stávalo) a Scarface (jen typický film z osmdesatých letech).

Dnes je den svatého Patrika, takže piju irskou whisky:

Dnes jsem se vrátil "do práce" ale samozřejmě zustanu v bytě. Neměl jsem napájecí kabel pro počitač, tak Jiří přinesl mi to odpoledne. Pracoval jsem a do 18:00 a pak jsem četl. Teď jdu spát 🥱

Vím, že titul je nesmysl, ale nevadí mi. Dneska jsem se dival hodně Taggartu. Téma prvního 4-5 epizodů byl "asi něco duležitého bude v jezeru nebo v řece" (často Strathclyde Police hledali v malých jezerech nebo v řece Clyde) ale teď všichni podvádí svého manžela nebo svou ženu. Každý z dilů ma minimalně jednu slavný (mladý) skotský herec. Už jsem viděl Robert Carlyle, James Hannah, Peter Mullan (dva-krat), Annette Crosby, Ewen Bremner, Dougray Scott, James Cosmo a vic.

Dneska napsal jsem vlastní "HTTP server", protože chtěl jsem toho dělat dlouho. Je hrozný, pomalý není 100% funkční. Ale dělá co jsem chtěl, tak stačí.

Ještě citím se zdravě, ale chtěl bych vidět Lucku a jit venku.

Včera jsem přišel z Rakouska, tak mám karanténu a musím zustat v bytě na 2 tydni. Citím se zdravě a myslím, že nejsem nemocný ale uvidíme. Lucka, Ivy a Alfie bude bydlí s Martinem a Petrou během karantény, tak jsem sam. Jsem trochu smutný, protože asi musíme zrušit výlet do Skotska tak nemůžeme jit na svatbu sestry. Není idealní, ale mohlo by to být horší ...

Každý čtvrtek mám češtinu a moje učitelka zeptá mi "co jsi dělal o víkendu?". Pokud neděláme nic specialního, zapomenu to. Tak musím přemýšlet o čem jsem udělal. Tento týden jsem napsal všechno, to není velmi zajimavý ale tento krát nebudu zapomenout!

Pátek
Šel jsem na procházku s psy a lucka hrála stolní tenis. Byl jsem v Lužankách a počasí bylo výborné, ale žadný lidi ani psy byli tam. Alfie našel hodně ořišek, že asi veverka ztratila.

Na začátek jsem vybral blend z Speyside, Monkey Shoulder. "Blend" znamená, že je whisky michaná z různých palíren (Monkey Shoulder je z Balvenie, Glenfiddich and Kininvie).

Prý je často Monkey Shoulder doporučena pro začátečníky - není drahá a můžete ji najít v normalních obchodech. Našel jsem to na ~770 kč v Kauflandu. Poté, jsem bohužel byl velmi nemocný a celý týden jsem nemohl ochutnat nebo cítit vůbec nic!

Když lidi ochutnají whisky, popíšou hlavu, tělo a ocas (to znamená vůni, chuť a dochuť). Jsem ještě trochu neskušený, ale zkusím to.

Hlava: Javorový sirup nebo polotmavý med. Sušená merunka.

Tělo: Skotské bonbony (připominá mi to obchod se sladkostmi v Ballateru když jsem byl kluk) napřiklad brandy balls. Mandarinka nebo pomerančová kůra.

Ve středu jsme jeli vlakem do města Nara. Tam je park, v kterém žije hodně jelenů. Nemají strach z lidí (milovali Lucku), tak je můžete krmit sušenkami. Když chtějí sušenky, klanějí se. Prý jsou jeleni v parku už tisíc roků.

Před cestou vlakem jsme šli do supermarketu pro svačinu ... a koupili jsme věci za 2000 yenu. Tradičně pijeme pivo v shinkansenu, ale z Kyoto do Odawara Lucce bylo špatně, tak jsem pil její pivo. V příštím vlaku jí bylo lépe a večer jsme přijeli do Hakone.

Ve čtvrtek ráno jsme jeli autobusem do Azamake-chaya a pak jsme šli po kamenné stezce k jezeru Ashi. Tam můžete nastoupit na loď, ale šli jsme pěšky kolem jezera a potom jsme jeli lanovku do Owakudani. Tam byla sopka ale už není aktivní (jako Yakedake). Poté jsme jeli vlakem zpátky do Hakone.

V pondělí jsme šli do Ginkaku-ji - je to chrám a zenová zahrada. Je to fakt krásné a velmi klidné místo. Tam začíná „stezka filosofů” - podél potoka mezi chrámy Ginkaku-ji a Nanzen-ji. Kolem cesty jsou třešně a hodně čajoven a obchůdků s domácími věcmi.

Lucka našla restauraci, která podává bezlepkový Okonomiyaki, tak jsme šli tam. Okonomiyaki je japonská slaná palačinka ze zelí. Pochází z Hiroshimy, ale Kyoto má vlastní úpravu. Dohromady to bylo sedm chodů (a sorbet). Bylo to drahé, ale výnikajicí.

Odpoledne jsme šli do Sansusangen-do. Je to buddhistický chrám a nejdůležitějším místem je dlouhá hala s 1001 zlatých vojáků. Je to neuvěřitelné. Poté jsme šli k Fushimi Inari chrámu. Tam je moc torii. Byl jsem unavený, protože jsme nachodili 30 kilometrů, tak jsem si to tolik neužil.

V úterý jsme si půjčili kola, protože jsme chtěli vidět vzdálená místa. Nejdřív jsme jeli do Nishiki tržnice. Tam jsem snědl mořského ježka a koupili jsme suvenýry. Ta ježovka nebyla špatná.

Poté jsme jeli do Kinkaku-ji (zlatý pavilon). Bylo to krásný ... hodně turistů ... atd.

Pak jsme jeli do bambusového lesa a potom podél řeky.

Na večeři jsme šli na ramen. Lucka našla speciální restauraci s bezlepkovým ramenem. Lucčin byl ucházející a můj výborný.

Shin-shimashima je jako vesnice, neviděl jsem domy, ale je tam nádraži (autobusové a vlakové), 7eleven (potraviny), čerpácí stanice a nějaká fabrika. Odtud jsme jeli autobusem do národního parku Kamikochi. Silnice byla klikatá, ale seděli jsme vpředu, tak Lucce nebylo špatně.

V Kamikochi jsou řeky, jezera s čistou vodou, vysoké hory a hodně turistů. Většina turistů šla kolem řeky, ale chtěli jsme něco zajímavějšího, tak jsme šli na sopku Yakedake (2455 metrů). Ještě tam je sníh, a to bylo hrozný, ale zbytek byl výborný. Sopka teď není aktivní, ale můžete vidět kouř vycházející ze země. Po procházce byly naše ponožky vlhké (díky sněhu), tak jsme seděli na slunci.

V neděli jsme vstávali později, v 7:45 (normálně v 7:00). Příští destinací bylo Kyōto, ale zastavili jsme v Matsumoto, abychom se podívali na hrad. Hrad byl malý, ale krásný. Pili jsme tam nějaký fermentovaný rýžový nápoj. Bylo to moc sladký a odporný.

Obědvali jsme v „Healthy Penguin” - je to vegetariánské bistro v Matsumoto, které vlastní týpek ze Skotska. Snědli jsme bezlepkové jídlo a mluvili jsme s tim Skotem (je z Glasgow a je v Japonsku 3 a půl roku). Bloumali jsme po městě a pak jsme shinkansenovali* do Kyōta.

V Kyōto jsme našli supermarket, který prodává bezlepkový chléb. Koupili jsme tři bochníky pro Lucku na snídani a šli jsme na pivo.

* - to je nové sloveso:

Shinkansenovat: jet shinkansenem. Například: Shinkansenovali jsme z Tokia do Kyota

Tsuruoka a Sakata nejsou moje oblíbená města ale Nagano je výborné. Je moderní, má velikost jako Brno a je obklopeno horami. Ráno jsme jeli autobusem do Snow Monkey Parku, tam žijí tlupy japonských makaků. Mají vlastní opičí wellness (horký pramen) ale slunce svítilo, tak žádná opice nebyla v pramenu.

Poté jsme šli na nádraží Yudanaka a pak jsme jeli vlakem do Obuse. Tam jsme navštívili muzeum Hokusai. Hokusai byl japonský malíř a jeho nejslavnější obraz je „velká vlna u pobřeží Kanagawy”, ale maloval hodně obrazů v různých stylech. Miluju jeho „manga", jsou to knihy skic o japonském životech.

Večer v Naganu jsme šli k Zenkōji chrámu. Nikdo tam nebyl, a to bylo krásný. Na cestě domů jsme šli na pivo do nějakého izakaya (to znamená „japonská hospoda”)

V pátek jsme jeli do Togakushi, je to národní park s jezery, horami, lesy a chrámy. Je to překrásné místo, ale už jsem unavený a nevím, co napsat. Jeli jsme vlakem do Matsumota a pak do Shin-shimashima, kde tohle píšu.

Přijeli jsme do Sakaty v 9:30. Je to malé město a četl jsem, že v minulosti bylo bohaté, ale už upadá a tam jsou hodně starých lidí. Je to tiché město u moře a viděli jsme tam mořské orly.

Šli jsme do chrámu Kaikō-ji podívat se na sokushinbutsu. Budova vypadá zavřená ale zazvonil jsem s pak se objevila mladá žena a vzala nás dovnitř.

V chrámů jsou dva sokushinbutsu:

• Chukai - syn samuraj z Tsuruoky (☠️1755)

• Enmyokai - syn sedláka z Shōnaie (☠️1822)

1. Přestěhujte se na horu Yudonō 
2. Ještě jen semínka a ořechy co tam najdete. Rýže, pšenice, soja, fazole a jáhly jsou zakazáné.
3. Když jste jen kost s kůže (minimálně 1000 dnů), vaši následovníci musí vykopat díru 3m hlubokou (máte následovníky, že?)
4. Volitelné: pijte urushi caj. Je jedovatý a zlepšuje proces mumifikace (Chukai a Enmyokai čaj nepili, ale nejlépe zachovaná mumie Daijuku Bosatsu Shinnyokai-Shonun ano).
5. Následovníci vás musí pohřbít v díře. Budete mít jen zvonek, kterým budete zvonit, dokud nezemřete. A bambusové tyč na dýchaní.
6. Až následovníci neuslyši zvonek, oddělají tyč a hrob uzavřou úplně.
7. Za tisíc dnů následovníci otevřou díru s prozhoumají vaše tělo. Když nejste rozložený gratuluju, jste sokushinbutsu!

V pondělí jsme vstávali brzo a chytli jsme vlak z Nikkō do Utsonomiye. Byla to první ze sedmi cest dne. Pak z Utsonomiye do Sendai a ze Sendai do Yamadery. Ve městě Yamadera jsme vyšlapali tisíc schodů k chrámu Yamadera. Vedle schodů bylo hodně soch s červenými zastěrkami, skály s penězi a opice.

Chrámy jsou krásné, ale už jsme jich viděli příliš mnoho. Rádi jsme viděli něco jiného:

Z Yamadery jsme jeli do Uzenchitose. Z Uzenchitose do Shinjō. Z Shinjō do Amarume (tam nám ujel vlak a museli jsme čekat necelou hodinu). A konečně z Amarume do Tsuruoky. Cesta trvala dlouho ale nebyla špatná. Byli jsme dobří cestující ...

... potkali jsme Kamutena v Shinjō

... a učili jsme pravidla chování na nástupišti

Přijeli jsme do Tsuruoky později a pršelo, ale byli jsme šťastní.

Tsuruoka není klasické historické japonské město a je chladnější než Nikkō a Tokio. Jsou tam sokushinbutsu (buddhističti mniši kteří se sami mumifikovali). Chtěli jsme vidět Tetsuryukai - sokushinbutsu, který si sám odstranil oko - ale žena v chrámu nám nerozuměla. Chtěli jsme vidět Daijuku Bosatsu Shinnyokai-Shonin - prý je to nejlepší sokushinbutsu - ale byl moc daleko. Tak šli jsme na posvátnou horu Haguro.

Zítra zkusíme navštívit pár sokushinbutsu Chukai a Enmyokai ve městě Sakata.